V čase hloubení základové jámy přehradní zdi se v r. 1953 pod úrovní hladiny Váhu objevila podezřelá voda, která byla čistá, no trochu slaná a šuměla. Hydrogeologický průzkum v několika vrtech zachytil uhličitou vodu s vysokou koncentrací látek. To vzbudilo pozornost široké veřejnosti, a když se v některých případech u pracovníků Přehrady mládeže projevili i pozitivní zdravotní účinky, rozšířila se bleskově fáma o zázračné léčivosti těchto vod a začala se historie Lázní Nimnica. Pod tlakem veřejného mínění a po ověření zdravotní prospěšnosti vod bylo rozhodnuto využít je lázeňsky k léčení dýchacího a zažívacího ústrojí. Dnes je indikační seznam rozšířen o další skupiny nemocí. Minerální voda obsahuje mnohé stopové prvky jako draslík, hořčík, chlor, jod, sodík, vápník, železo a také volný oxid uhličitý.